Dnes:10°C

Zítra:7°C

Čtvrtek 2.4. Erika
Menu

Jaké jsou tradice čtyřiadvacátého prosince?

Jaké jsou tradice čtyřiadvacátého prosince?

foto: Pixabay

24. 12. 2019 - 09:00

Štědrý den připadá na 24. prosince. Podle tradice je dnešní den posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku šlo často o poslední den roku, který začínal pětadvacátého prosince na slavnost Narození páně. Se Štědrým dnem si nejspíš každý z nás spojí veliké množství vánočních zvyků a pověr. Jde například o štědrovečerní večeři a rozsvícení vánočního stromku, ale také pověra o zlatém prasátku, které vidí jen ten, který se během dne až do večeře postí.

Víte, že státem uznané volno na Štědrý den je omyl?

Moc se neví, že Štědrý den je vlastně chybný název. Po staletí byl vždy pouze Štědrý večer, jako předvečer Narození Páně. A to hlavně proto, že Židé počítají svůj den od západu slunce a ne půlnoci. Proto se narození Jeíše slavilo na počátku dne jeho narození, tedy po západu slunce 24. prosice. Štědrý den jako svátek vznikl díky omylu poslance Ivana Fišery na jaře 1990, kdy se po jeho návrhu tento den odhlasoval jako svátek. Od té doby mají Češi a Slováci jako téměř jediní na světě na Štědrý den státem uznané volno. Podobně se i některé jiné církevní svátky slaví v předvečer.

Lidové tradice, které se týkají Štědrého dne

V dnešní době si spousta lidí spojí Štědrý den hlavně s křesťanstvím a narozením Ježíše, některé lidové zvyky, které se drží do dnešní doby, však pocházejí ještě z dávnější minulosti. Někdy kolem roku 1400 popsal benediktínský mnich Jan z Holešova sedm českých lidových tradic, které se pojí ke Štědrému večeru. Jde o půst, pohoštění a almužna, vzájemné obdarování zabalenými dary, podávání bílého pečiva v podobě klínu či pletence (patrně vánočka), pojídání a krájení ovoce, chození na koledu a karneval masek, kladení slámy na podlahu kostelů a příbytků.

Jaké jsou štědrodenní obyčeje?

Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší (roráty), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost.

V minulosti byl dnešek dnem přísného půstu, kdy se mohly jít pouze sporé obědy. U dětí se snaha postit se podporovala pověrou o zlatém prasátku, které dítě uvídí, když vydrží nejíst.

I když dneska by tomu málokdo věřil, vánoční stromek vlastně nemá v Česku dlouhou tradici, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem především jablky. Se skleněnými ozdobami se přišlo až dlouho poté.

Štědrý den jako takový patří ještě do adventu, s vyjitím první večerní hvězdy začínají Vánoce.

Po večeři bývá zvykem zpívat koledy, případně si rozdat dárky. I tato tradice byla v minulosti spjatá s jiným svátkem a to s 6. prosincem, s památkou svatého Mikuláše. Mezi klasické tradice patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček ze skořápek ořechu, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, barborky a lití olova. Je jich ale mnohem více.

Jak vypadá tradiční česká štědrovečerní hostina?

Večeře u nás tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se pak obvykle podává kapr. Pro ty, kteří ryby nejedí, existuje alternativa v podobě vinné klobásy. I s večeří se pojí podle krajů mnoho obyčejů, které se i do dneška dodržují.

Ani kapr, podobně jako vánoční stromeček, coby hlavní večerní jídlo v českých zemích nemá dlouhou tradici. Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl postní; za maso se ovšem nepokládalo maso rybí. To však bylo v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností musela dávat přednost levnějším alternativám. Nejedl se pouze kapr, ale například i lín, sumec a jiné sladkovodní ryby.

Z kapra se stala tradice až ve druhé polovině 19. století, protože se díky cenové regulaci stal dostupným pro širokou veřejnost. Nejstarší dochovaný recept na přípravu kapra, který se dochoval, je z roku 1810. Jde o kapra načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel. Do české kuchyně však z rakouské kuchyně přišel kapr smažený, na kterého najdeme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895.

A pokud si myslíte, že alespoň bramborový salát je dlouhou tradicí, tak i tady vás musíme zklamat. Není to tak. Recepty na salát jsou navíc velmi rozmanité. Základ většinou tvoří  brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule, kyselé okurky spojené majonézou, avšak mohou se do něj přidávat i například  vejce, salám, šunka či sýr.

V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během 2. světové války a že jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.

Sledování pohádek v televizi

Mezi nejkrásnější vánoční tradice v Česku patří sledování pohádek v televizi. Můžeme se pyšnit i takovými skvosty jako jsou Tři oříšky pro Popelku, Zlatovláska, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Pyšná princezna, Šíleně smutná princezna, S čerty nejsou žerty, ale i Anděl Páně.

Kromě pohádek se sledují i staré české i zahraniční komedie a muzikály jako filmy ze série Slunce, seno a Sám doma, Přednosta stanice a další filmy s Vlastou Burianem i Četník ze Saint Tropez a další filmy s Louisem de Funèsem.

V předrevoluční době byl neodmyslitelnou součástí vánočního televizního programu film Mrazík.

Lukáš Blokša

0 komentářů

Další články